Příběh skupiny The Rutles je legenda.

Živá legenda, jež bude žít, až jiné žijící legendy zemřou.
 
 

Menu

 

Rozhovory

s Historie
s Seznamte se s Rutles
s Diskografie
s Tvorba
s Fotogalerie
s Rozhovory

s Jste mimo mísu?
s Home

Mick Jagger    |   Paul Simon    |   Leggyho Matka   |   B.Thigh   |   Ron Nasty   |   E.Manchester1  |
Ron Decline
  
|   Nasty & Čista   |   E.Manchester2

 
Rozhovor s Mickem Jaggerem
Mick Jagger Reportér
Mick Jagger Reportér

REPORTÉR: Micku, kdy jste se poprvé doslechl o Rutles?
MICK: Myslim, že to bylo v Edith Grove v Londýně, žili jsme tehdy ve stoce, byli jsme bez prachů a v bedně jsme viděli ty Rutles jak je honěj holky. Řekli jsme si, že to nemůže bejt tak těžký, a tak jsme se do toho dali.

REPORTÉR: Kdy jste se s nimi poprvé setkali?
MICK: Poprvý se na nás přišli podívat v Richmondu. Zrovna jsme dojeli jedno číslo a najednou tam stáli v těch svejch černejch kvádrech. Šli zrovna z televize. Jen tam stáli a jako nás vobhlíželi, svoji opozici. Pak se představili, znáte to, Dirk, Stig, Nasty a Barry. Byli milí, slyšeli o nás jako že jsme odpověď Jihu na ně, na Rutles.

REPORTÉR: Pokoušeli se vám prodat nějaké jejich písně?
MICK: Dirk s tím byl jak umanutej, normální kramář. Furt jen prodávat. Prodal by song každýmu šmejdovi. Přišel dolů, my zkoušeli. Prej jestli nechcem písničku. My se nebránili sami jsme nic nepsali a jejich potenciál jako hitmejkrů byl známej. Zaběhli za roh do putyky, napsali písničku, vrátili se, zahráli ji a byla úděsná. Radši jsme ji nikdy nenahráli. Poté jsem se s nimi často scházel. Jó Rutles v Londýně. Teda hlavně s Nastym, s nim jsem vycházel dobře.

REPORTÉR: Byl jste se na ně podívat na Che Stadium?
MICK: Jó byl jsem tam - s Rutles, první venkovní koncert rockové kapely. Pamatuju si jak tam naběhli. Nebyli ani vidět, páč byli na míle daleko. "To jsou fakt Rutles?" Mohl to bejt i někdo jinej.

REPORTÉR: Bylo tam vůbec něco slyšet?
MICK: Nebylo slyšet vůbec nic.

REPORTÉR: Jak dlouho hráli?
MICK: Asi dvacet minut. A basta fidli, frnk helikoptérou do hotelu, každej dvě buchty.

REPORTÉR: Znal jste se s Leggym?
MICK: Jo Leggy, to mě podržte, občas se stavil. Myslim, že je hodně ovlivnil. Byl jeden z těch manažerů ze starý školy. Furt dělal todleto a támhle to, bral veškerou zodpovědnost na svá bedra: Chcš Rollsika? koupim ti jednoho a jakou barvu chceš. Byl v cajku, dokud nezačal chodit za těma toreadorama. O to tenkrát šlo. Pak pro ně nějak ztratil kouzlo a najednou nevěděl, co si počít s životem. Asi se chtěli o svý věci víc starat sami.

REPORTÉR: Byl jste s nimi v Bognoru?
MICK: Ta věc s Bognorem je fakt sranda. Psali o tom jako o "Bognorském expresu". Jedna z holek přišla pozdě, jako vždycky. Někdo z nich, mylím že Nasty řekl, že se snažíme naskočit na rutleskej vůz s kapelou. Ale my byli jen zvědaví, o co jde s tím sťukem v Bognoru. Ten víkend byla docela sranda. Pak jsme se dozvěděli, že Leggy to zabalil do Austrálie, a to na celou věc trochu hodilo deku.

REPORTÉR: Proč myslíte, že se Rutles rozpadli?
MICK: Proč se rozpadli? Ženský. Zapletly se mezi ně ženský. Cherchez la femme.

REPORTÉR: Myslíte, že se ještě někdy dají dohromady?
MICK: Doufám, že ne.

nahoru


Rozhovor s Paulem Simonem
Paul Simon
Paul Simon

REPORTÉR: Paule, kdy jste poprvé slyšel o Rutles?
PAUL: Byl jsem zrovna v Anglii počátkem roku 1963 a jeden můj známý se mě zeptal, jestli už jsem slyšel o těch Rutles. A já mu odpověděl že ne. A on mi říkal, že to je teď největší událost v Británii, že všude, kde se objeví Rutles jsou ječící davy fanoušků. A já si vzpomínám, že mi "Rutles" připadalo jako název pro kapelu poněkud příšerný, nedávalo mi to žádnej smysl. Pak sem je viděl v té šou Eda Sullivana. Ed Sullivan říkal lidem: utište se nic neslyšíme, nějakou takovou pitomost. Ten pořad začali a ukončili, to bylo od Sullivana fikaný. Protože každýho by naštvalo vydržet celou tu jeho šou, jen abyste je uviděli až na samým konci. Každej tam byl jen kvůli nim, aby viděl Rutles.

REPORTÉR: Řekněte mi něco o albu Sgt. Ruttera
PAUL: První, co si u "Seržanta Ruttera" vybavím je jak mám, zkouřenej, na uších sluchátka a poslouchám to, zvlášť ten nekonečnej akord.

REPORTÉR: Ovlivnilo to vaši hudbu?
PAUL: Ne, vůbec ne.

REPORTÉR: Kam byste zařadil Rutles jako fenomén v hudební historii?
PAUL: Bylo by jednodušší je zařadit jako sociologický fenomén, než je posuzovat hudebně. Úžasné populární zjevy jako Sinatra, Presley, Rutles se objevují každých deset let. Lidé se ptají, kdo budou další Rutles? Myslím, že další už nebudou.

 

nahoru


Rozhovor s matkou Leggyho Mountbattna
Iris Mountbattnová
Paní Mountbattnová

PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Leggy mi řekl, že ty mladíky viděl v tmavém sklepě.

BRIAN FOWL: Ano.
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Vždy ho zajímali mladí muži.

BRIAN FOWL: Ano.
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Kluby mladých, Skauti a tak. Ale tihle prý byli jiní.

BRIAN FOWL: V jakém smylu?
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Tak...vlasy, vzezření, hudba,...

BRIAN FOWL: Líbila se mu?
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Nesnášel ji.

BRIAN FOWL: Co se mu nich líbilo?
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Kalhoty.

BRIAN FOWL: Co na jejich kalhotách?
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Byly velmi přiléhavé.

BRIAN FOWL: Přiléhavé?
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Ano vše bylo vidět a tak.

BRIAN FOWL: Jo aha.
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Vše. Obrysy. Jako ve dne...

BRIAN FOWL: Ano děkuji vám...
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Nezbylo místo pro představivost...

BRIAN FOWL: Děkuji vám velmi...
PANÍ MOUNTBATTNOVÁ: Nemáte za co....

nahoru


Rozhovor s B. Thighem (od 1962 exšéf gramofonové firmy)
B. Thigh
Reportér

B.Thigh

REPORTÉR: Proslul jste zejména tím, že jste odmítl Rultes.
B. THIGH: Jo tak, tak.

REPORTÉR: Řekl jste, že na kytarových skupinách se v 60. letech nedá vůbec nic vydělat.
B. THIGH: Jo to jsem řekl.

REPORTÉR: Dal jste vale milionovým prodejům a stovkám zlatých desek.
B. THIGH: Jo tak, tak.

REPORTÉR: Jaké je to být takový blbec?
B. THIGH: Co?

nahoru


S Ronem Nastym - z tiskové konference o jeho výroku o bohu
Ron Nasty
Ron Nasty

NASTY: Mluvil jsem s mírně nahluchlým novinářem a řekl jsem jen, že Rutles jsou větší než božský Rod. Nic víc jsem neřekl. A kvůli tomu tohle všechno.

REPORTÉR: Co to podle vás dokazuje?
NASTY: Že jste idioti. A mám zas malér.

nahoru


Rozhovor s Ericem Manchestrem - tiskovým mluvčím - o Rutle Corps.
Eric Manchester
Reportér

E.Manchester

REPORTÉR: Prosakují zvěsti, že "Rutle" krachuje. Je to pravda?
E.MANCHESTER: Ne to jsou spekulace. Víte, kde je úspěch tam se vždycky najdou pomluvy.

REPORTÉR: Zvěsti o rozkrádání také nejsou pravdivé?
E.MANCHESTER: Ne, to je silně přehnané. Je to špatné, věci mizí. Ale ne v takové míře jak se naznačuje. Bohužel lidé to tak cítí, protože jde o Rutles. Lidé si tu pomáhají k lecčemu. To není fér. To jim zatrhneme. Již tak činíme. Jsme téměř na dně. Něco zmizelo. Televizory, firemní auto. Ale nejde o žádný extrém. Jednou jsem přišel a někdo mi vybílil kancelář. To ale udělal Ron Decline (Krach), jenž byl pověřen, aby učinil přítrž rozkrádání v této budově.

REPORTÉR: Jakmile tohle přestane bude "Rutle" pokračovat?
E.MANCHESTER: Jistě. Cítím, že když učiníme přítrž těmto klukovinám, "Rutle" předpovídám dlou.....

nahoru


Ron Decline - Nastyho finanční poradce.
Ron Decline
Ron Decline

RON DECLINE: Ptáte se kde jsou peníze? Já nevím. Nikdy jsem nebyl dobrej přes čísla. Matice nerozumím. V ní jsem nikdy nevynikal. Nevím kde jsou peníze. Jestli je potřebujete dám vám je. Fakt mě to překvapuje, jsem šokovaný. Myslel jsem, že nás spojuje něco silnějšího než obchod, mám vás radši než vlastní rodinu. Chci vás chránit. Pomáhat. Chránit před světem. Před lidmi jako jsem já.
 

nahoru


Nasty a Čista - z tiskové konference ve sprše
Nasty a Čista
Ron a Čista

REPORTÉR: Proč to děláte?
NASTY: Za mír. Chceme ukázat, že svět jde myšlenkově na scestí.

REPORTÉR: Co děláte?
NASTY: Namáčíme se ve sprše, páč jsme s Čistou dospěli k závěru, že civilizace je pouhý efektivní kanalizační systém. A pomocí stoupaček to chceme vyjevit světu.

nahoru


Eric Manchester - poté co vypukly bouřlivé právní spory ohledně Rutle Corps.
Reportér E.Manchester
ReportérE.Manchester

E.MANCHESTER: Najednou se všichni začali soudit. Ráno jsem vstal, někoho zažaloval. Mrknul do novin, jestli mě nevylili. Do úřadu, někoho jsem zažaloval. Vytáhl si kvitance, zažaloval banku. Na oběd, zažaloval restauraci. Zpátky, vyzvedl jsem kvitance z odpoledne, přečetl noviny, zavolal tam a zažaloval je. Domů...zažaloval ženu.

 

nahoru